Při pohledu z vyhlídky Altán tvoří Vltava pod Solenicemi zákrut ve tvaru podkovy. Vpravo Solenice, vlevo Šefrovna. Archiv V.P.

Pohled na vltavskou Podkovu od Solenic. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Celkový pohled na vltavskou partii u vesničky Solenice z vyhlídky Altán, která se nalézá na hřbetu Zduchovických skal. Reprodukce fotografie ze 30. let. Archiv městského muzea Netvořice.

Téměř totožný záběr jako na předcházejícím snímku, ale pořízený v době budování přehrady Orlík. Tehdy se totiž na podkově těžil písek na stavbu a byla zde vybudována rozsáhlá pískovna. Reprodukce pohlednice z přelomu 50. a 60. let. Archiv V.P.

Několik chaloupek vesničky Solenice při pohledu z potahové stezky, která v těchto místech vedla po pravém břehu. Reprodukce pohlednice ze 40. let 20. století. Archiv V.P.

Lišnické údolí ústilo do vltavského kaňonu u již výše zmíněného plaveckého hostince Zavadilka a rozkládalo se v něm několik chalup tvořících osadu Dolní Líšnice. Samo údolí sice nebylo zaplaveno vodami vzedmuté Vltavy, ale při budování přehrady byla právě zde protažena nová silnice do Solenic a tak změny oproti stavu zachyceném na pohlednici jsou značné. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Plavecký hostinec Zavadilka stával na levém vltavském břehu, přímo u ústí Lišnického potoka do řeky. V levé části fotografie se rozkládá mlýn, ležící ještě na Lišnickém potoce. Stavení se jménem "Zavadilka" stojí v dnešní obci Solenice na stejném místě dodnes. Po radikální přestavbě provedené v souvislosti se stavbou Orlické přehrady byste v něm však starý plavecký hostinec hledali jen ztěží. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Pohled na pravobřežní stráně rozkládající se na Vltavě mezi Zlákovicemi a samotou Zavadilka. V popředí jsou na břehu dobře patrné zbytky jednoho z bunkrů vltavské pevnostní linie. Foto Emil Lášek / 1939. Archiv Radan Lášek.

Na konci 50. let se v Solenicích hodně změnilo. Kousek nad vesničkou se začala budovat mohutná přehrada a samotná obec se změnila v sídliště, zajišťující ubytování hordám dělníků. Staveniště přehrady se stalo konečnou stanicí posledních vltavských vorů - po přehrazení řeky již nebylo co, kam, ani po čem plavit. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Celkový pohled na ještě nedokončenou přehradu Orlík asi v roce 1961. Text na druhé straně pohlednice mluví za vše: "Prací lidských rukou vzniklo jedno z největších vodních děl v ČSSR, s jehož stavbou bylo započato v dubnu 1954. Již v roce 1910 byly vypracovány první malé projekty k jejichž realizaci nedošlo pro nedostatek finančních prostředků. Teprve v lidovědemokratickém státě byla tato myšlenka uskutečněna v daleko větším rozsahu než bylo kdysi projektováno. V r. 1961 dodala přehrada první elektr. proud" Tak takto to tedy tenkrát bylo... Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Text z druhé strany pohlednice: "Vodní dílo Orlík se stalo již v době budování cílem turistů. V den stavbařů 8. července 1961 navštívilo osvětlenou přehradu, kdy byl vypálen i slavnostní ohňostroj, na 30 tisíc lidí. První turbina Orlické přehrady byla uvedena do provozu již v prvním čtvrtletí r. 1961 a to o 8 měsíců dříve, než stanovil plán." Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Vesnička Solenice se společně s výstavbou přehrady proměnila na rozsáhlé moderní sídliště, zajišťující ubytování pro dělníky pracující na stavbě. Fotografie zachycuje stav ještě před napuštěním přehrady v Kamýku n./Vlt. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.