VLTAVA - internetová galerie historických fotografií z Povltaví, se zvláštním zřetelem na Povltaví střední

WebArchiv - archiv českého webu

Skalice a Rabyně


Výstavba státní silnice ke staveništi uvažované přehrady v ř. km 151 u Slap a do Svatojanských proudů.


V souvislosti s plánovanou výstavbou velké vltavské přehrady v říčním kilometru 151 u Slap probíhala na přelomu 20. a 30. let výstavba moderní komunikace, směřující z obou vltavských břehů (od obce Buš na levém břehu a od obce Stromeč na břehu pravém) právě k místu uvažované stavby přehrady. Do doby, než bude přehrada dokončena byla komunikace protažena až k řece, k přívozu u hotelu Záhoří ve Svatojánských proudech, kde se obě silniční větve spojily. Po dokončení přehrady se uvažovalo, že komunikace povede po koruně hráze. Do celé stavby byly místním obyvatelstvem vkládány velké naděje, jelikož v té době, ač pouhých 30 km od hlavního města, panovaly v Povltaví dosti nuzné podmínky a celá stavba slibovala snazší zpřístupnění celé oblasti široké veřejnosti, včetně podpory turizmu v Povltaví. Na tomto místě jistě není od věci dodat, že realizace mnoha úseků této významné stavby se potýkala se značnými finančními problémy, způsobenými laxním přístupem tehdejších orgánů státní správy! V této souvislosti je potřeba také říci, že i projekty přehrad na Vltavě se u většiny zdejších obyvatel těšily značné podpoře, právě pro naději v zlepšení životních podmínek a celkového povznesení zdejšího kraje.


Pro lepši ilustraci níže přiloženy k nahlédnutí dva výňatky z článků uveřejněných v dobovém tisku (měsíčník "VLTAVSKÉ PROUDY", ročník 1930) a pojednávajících o složitosti situace na staveništi této komunikace:

Článek uveřejněný v měsíčníku VLTAVSKÉ PROUDY, č. 5, ze dne 23. května 1930 / STAVBY NAŠICH SILNIC

...Rovněž nezaměstnané dělnictvo, jehož počet v místě a chudém okolí v posledních měsících následkem všeobecné stagnace ve stavebním průmyslu a nemožnosti opatřiti si práci na stavbách v Praze, značně stoupl, očekává marně znovuzahájení prací a častými dotazy a projevy nespokojenosti oslazuje život zejména p. starostovi v Netvořicích. Tak vypadá to v našem chudém kraji nyní v květnu a jak bude vypadati na zimu a v zimě? Hlad - zima - bída. Bylo by si přáti, aby ti, na nichž povolení a výplata státní subvence a tím i osud celé stavby a osud 200 až 300 nezaměstnaných visí, dojeli shlédnouti vše to, o čem jsme se výše zmínili. Snad by se v nich pohnulo svědomí.
Zatím se musíme utěšovati starou pravdou, že nic na světě netrvá věčně a že snad jednou i ta silnice bude stát a bude se po ní jezditi! Těžko již věřiti nám přítomným ve sliby, když ani jeden příslib, ani jedno slovo se nedodrží.
Stavba státní silnice od Blaženic k přehradě u Slap pokračuje přesně podle předem vytčeného programu. Lze děkovati tomu, že stavba zadala se zdatným a úvěru schopným podnikatelům, kteří v nejkritičtějším stavu finančně stavbu udrželi, jinak stavbu stihl osud výše uvedené silniční stavby netvořické. Následkem příznivého počasí v zimních měsících bylo možno pracovati s plným obsazením obou úseků, takže celou zimu zaměstnáno přes 300 dělníků a stavba značně pokročila. Bylo to pravým požehnáním pro nezaměstnaný lid zdejšího kraje. Přes obtížné provádění zemních a skalních prací a svízelnou a drahou dopravu stavebního nářadí a materiálu do tohoto naprosto nepřístupného území, ja začátkem května na stavbě provedeno přes 70 tisíc kubických metrů výkopu - většinou výlomu skály, vyzděno všech 20 propustí a z celkové silniční délky 6 kilometrů již přes dvě třetiny pláně jsou připraveny pro položení vozovky. Po celé stavbě položena kolej polní dráhy a rozvozem výkopového materiálu zaměstnáno přes 100 železných překlopných vozů. Pro odstřel skalních mas spotřebováno na stavbě celkem již na čtyřicet metr. centů třaskavin. Během několika týdnů lze očekávati dokončení všech zemních a skalních prací a začne se klásti vozovka. Stavba pak již rychle přiblíží se svému dokončení a dosud nepřístupný krásný kraj slapských přehrad stane se v jeseni přístupným i automobilistům a doufáme, že stane se oblíbeným letoviskem.
Vznášíme žádost na pana ministra veřejných prací, aby nedopustil, aby tato stavba - jediná v našem kraji - tak slibně postupující - neuvázla z nedostatku peněz a chudý náš lid nepřišel v tomto roce o výdělek. Pro příští rok nejpozději snad dočkáme se stavby silnice do Neveklova, do Buše a stavby dráhy z Davle do Slap, jakož i přípravných prací na přehradách slapských.

Článek uveřejněný v měsíčníku VLTAVSKÉ PROUDY, č. 11, ze dne 23. listopadu 1930 / STAVBY NAŠICH SILNIC

...Práce na stavbě silnice od Blaženic k Loutí, Stromči a ke Slapské přehradě pokračují pravidelným tempem podle vytčeného programu. Všechny zemní, po velké většině - zvláště od Stromče ku přehradě - skalní práce jsou již provedeny, hotovy jsou všechny propustky a sjezdy - i odbočka do Loutí, jejíž osud byl dlouho nejistý, je již hotova. Nyní pracuje se v lomech na výrobě kamene a štěrku, hotový kámen a štěrk rozváží se polními drážkami po trati a provádí se vozovka. Dostalo se nám ujištění, že na příští jaro zbude k dokončení pouze uválcování, úprava chodníků, osazení patníků a zábradlí, takže stavba bude hotova před předepsaným termínem.
Stavba - zvláště úseku Stromeč - Slapská přehrada - prováděna v serpentinách a v ohromných příkrých vltavských stráních, jest jednou z nejtěžších silničních staveb u nás dosud prováděných a bylo na tomto úseku během jednoho roku provedeno přes 50.000 kubických metrů vystřílení a výlomu skal, pro něž byly v tato nepřístupná místa dopravovány celé desítky metrických centů třaskavin.
Firma Inž. Köhler a Hervert, úsek tento provádějící za místního vedení pana stavebního rady Janáka od ředitelství pro stavbu vodních cest a za vrchního dozoru pana vrchního technického rady Bartovského - projektanta těchto velikých staveb - si velice zdatně a odborně počínala. Stavbu takřka během jednoho roku provedla a co hlavní, bez jakýchkoli větších úrazů a nehod, beze stávek, výluk a pod. v úplné shodě s dělnictvem (až na nutné síly odborné) místním a z Povltaví.
Stavby propustků velkých rozměrů byly téměř nepřístupné, písek a cement musil býti většinou donášen k místu upotřebení a kde mohl po srázných stráních podnikatelstvím nákladně upravenou cestou povoz jeti, byly poměry takové, že čtyřzpřežení, t.j. dva páry koní, vytáhly nahoru sotva čtvrt kubického metru písku.
Jest naším vřelým přáním, aby Ředitelství pro stavbu vodních cest i pro další obrovské stavby, do jejichž prováděcího stádia vstupujeme, vybralo i další takovéto firmy, aby na rozsáhlých staveništích v našem Povltaví byla nejen práce, ale i klid, pořádek a spokojenost všech.


Orientační plánek s vyznačenými pozicemi pořízení níže umístěných fotografií stavebních úseků nové silnice. Plánek je vyznačen na fotomapě z roku 1949 - to znamená, že zachycuje situaci 19 let po pořízení níže uvedených fotografií.


foto č. 1 - SILNICE
foto č. 1 - SILNICE

Stavba silnice probíhala bez pomoci těžké mechanizace. K odvozu materiálu byla použita polní železnice (jako ostatně na všech větších stavbách té doby). Jak je z fotografie dobře patrné, místo lokomotivy tahaly vozíky koňské potahy, všechna ostatní práce byla dělána ručně. Reprodukce fotografie z 20.5.1930. Archiv městského muzea Netvořice.


foto č. 2 - SILNICE
foto č. 2 - SILNICE

Práce na stavbě byla komplikována poměrně složitým terénem, kterým se silnice proplétala. Vytěžený materiál byl opět používán k sypání náspů. Kámen na stavbu propustků a opěrných zdí byl těžen přímo v místě stavby v malých kamenolomech (zbytek jednoho takového kamenolomu se nachází přímo v místech dnešní vyhlídky a všichni v něm parkujeme auta, když se chceme mrknout na to "Slapské panorama"). Reprodukce fotografie z 20.5.1930. Archiv městského muzea Netvořice.


foto č. 3 - SILNICE
foto č. 3 - SILNICE

Pohled na staveniště dvou serpentin začínajících těsně za dnešní vyhlídkou. Kámen byl na staveništi lámán pomocí trhavin a do vozíků byl nakládán ručně. Reprodukce fotografie z 31.5.1930. Archiv městského muzea Netvořice.


foto č. 4 - SILNICE
foto č. 4 - SILNICE

Celkový pohled na staveniště serpentiny, nalézající se těsně před vjezdem na louku, na které se dnes rozkládá letovisko Nová Rabyně. Lesy a louky v pozadí leží již na opačném břehu (dnešní Skalice), v levé části fotografie je v pozadí dobře patrný hřbet Ždáňské hory. Reprodukce fotografie z 20.5.1930. Archiv městského muzea Netvořice.


foto č. 5 - OPĚRNÁ ZEĎ
foto č. 5 - OPĚRNÁ ZEĎ

Stavba poměrně mohutné opěrné zdi v poslední zatáčce nad dnešním letoviskem Nová Rabyně. V současné době je tato mohutná stavba skryta pod hradbou lesa a náletových dřevin. Reprodukce fotografie z 17.6.1930. Archiv městského muzea Netvořice.


foto č. 6 - ZÁŘEZ
foto č. 6 - ZÁŘEZ

Ruční kopání zářezu budoucí silnice v místech dnešní Nové Rabyně. Nakopaný materiál se pomocí polní drážky a koňského potahu odvážel o několik set metrů níže a zde byl použit na sypání silničního náspu. Reprodukce fotografie z 31.5.1930. Archiv městského muzea Netvořice.


foto č. 7 - NÁSEP
foto č. 7 - NÁSEP

Sypání náspu silnice v místě serpentiny na planině nad samotou Bavor. Toto jsou přesně místa, kde se dnes rozkládá letovisko Nová Rabyně a právě tyto partie silnice i s náspem jsou i dnes dochovány v celku nezměněné podobě. Reprodukce fotografie z 31.5.1930. Archiv městského muzea Netvořice.


foto č. 8 - POLNÍ DRÁHA
foto č. 8 - POLNÍ DRÁHA

Při stavbě levobřežní části silnice (jejího úseku od přívozu ve Svatojánských proudech k dnešnímu letovisku Skalice) již nahradily koňské potahy malé dieselové lokomotivy RL1 O&K . Fotografie zachycuje vláček obsazený dělníky kousek pod hostincem "Na Skalici". Jen na okraj přikládám několik technických údajů o zobrazené lokomotivě: výrobce: Orenstein & Koppel Berlin, výkon - 10 koní, váha - 3 t, rozchod - 600 resp. 650 mm, byla schopna vytáhnout až 5 tun na stoupání 52 promile, na 7 hod. práce spotřebovala 4 kg nafty a 0,22 kg oleje. Reprodukce fotografie z roku 1932. Archiv Františka Strnada.


foto č. 9 - PARNÍ VÁLEC
foto č. 9 - PARNÍ VÁLEC

Stavba silnice v úseku Buš - Skalice. Místo zachycené na fotografii se nalézá několik desítek metrů pod křižovatkou ze silnicí Přestavlky - Ždáň. Jak je z fotografie dobře patrné, při pracech na silnici byly také použity dva parní válce Škoda o váze 15 (v popředí) a 10 tun. Oba stroje v té době vlastnila a výstavbu tohoto úseku silnice prováděla stavební firma Kapsa a Műller z Prahy. Reprodukce fotografie ze srpna 1932. Archiv Františka Strnada.