Počátek Svatojanských proudů se skaliskem Sedlo a peřejí Horní slap při pohledu od dnešních Nových Třebenic. Přesně v tomto místě dnes stojí Slapská přehrada. Reprodukce dobové pohlednice. Reprodukce dobové pohlednice z počátku 20. století. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Skalisko Sedlo s regulačním sloupem z roku 1643. Na vrcholu sloupu byla rozkročená železná orlice s císařskou korunou od kovotepce Hanuše Kuglera. Orlice byla při převratu v roce 1918 stržena a údajně vhozena do Vltavy. Reprodukce dobové pohlednice přibližně z roku 1910. Reprodukce dobové pohlednice z let 1908 - 1918. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Socha sv. Jana Nepomuckého byla v proudech postavena v roce 1722 ku příležitosti blahořečení Jana z Nepomuku. Od té doby se proudům začalo říkat proudy Svatojánské. Roku 1890 byla socha restaurována, ale již roku 1908 musela být pro špatný stav nahrazena sochou novou. Před výstavbou Slapské přehrady byla socha přenesena na nové místo pod přehradou, kde stojí dodnes. Reprodukce dobové pohlednice z let 1908 - 1918. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Rodinná fotografie z výletu do Svatojánských proudů, pořízená před skaliskem Sedlo, nespornou dominantou tohoto romantického úseku Vltavy. Jen mimochodem zde uvádím taktéž fakt, že vůbec první turistickou značku vyznačilo označovací družstvo KČT právě ze Štěchovic do Svatojánských proudů. Značka to byla červená a vyznačena byla 11. 5. 1889. Reprodukce dobové fotografie z počátku 20. století. Archiv V.P.

Skalisko Sedlo s Ferdinandovým sloupem a partie ve Svatojánských proudech u Třebenic, zvaná "Horní Slap", na fotografii pořízené někdy před rokem 1918. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Josef Dvořák. Archiv V.P.

Pohled na peřej Horní Slap proti proudu. V popředí je zde hezky vidět potahová stezka. V pozadí skalisko Sedlo s Ferdinandovým sloupem. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Horní Slap ve Svatojánských proudech. Pohled po proudu, od restaurace Radio, na jeden z proplouvajících vltavských vorů. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Pohled na skalisko Sedlo s regulačním sloupem. Louka na levém břehu sloužila příležitostně i jako vaziště vorů. Reprodukce dobové pohlednice z počátku 20. let. Archiv V.P.

Pohled na hluboké vltavské údolí s Horním a Dolním Slapem. Přesně v těchto místech dnes stojí Slapská přehrada. Na plošince na levém břehu se dnes rozkládá obec Nové Třebenice. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Horní Slap, skalisko s regulačním sloupem a socha sv. Jana byly vždy symboly Svatojánských proudů a proto tu taká bylo v turistické sezóně vždy velmi živo. Vždyť vůbec první turistickou značku vyznačil KČT právě ze Štěchovic do Proudů. Značka to byla červená a vyznačena byla 11. května 1889. Reprodukce dobové pohlednice z přelomu 20. a 30. let. Archiv V.P.

Pár desítek metrů pod Horním Slapem se nalézal Dolní Slap, někdy taky nazývaný Kubíček. Kousíček nad Dolním Slapem dnes stojí Slapská přehrada. Dlouhou dobu bylo toto skalisko oku pozorovatele skryto pod vodou, až bylo v roce 1997 při opravě Slapské přehrady zcela odstraněno. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Josef Dvořák. Archiv V.P.

V roce 1841 byla z iniciativy pana Jakuba Záhorského z Lahoze vybudována na lesní plošince, ve svahu nad Svatojánskými proudy u Slap, empírová kaplička zvaná "Rovínek". Na Rovínku se každoročně konávaly pouti, na kterých se scházeli lidé z celého okolí. Po výstavbě Slapské přehrady a zaplavení údolí, nad kterým Rovínek stál, se voda zastavila jen několik málo metrů od jeho základů. Kaplička přetrvala až do dnešních dnů a dokonce byla v roce 2001 kompletně opravena. Reprodukce dobové pohlednice z roku 1900. Archiv V.P.

Královu restauraci (později hotel Záhoří), stojící na samém počátku Proudů, nechal v roce 1914 vybudovat majitel nedalekého statku Záhoří u Slap n./Vlt. a poštovní C. K. kontrolor, pan Ladislav král. Pohled na lodici plně obsazenou výletníky, odplouvající od restaurace do Svatojánských proudů. Reprodukce dobové pohlednice z roku 1917. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Již po pár letech však hotel změnil majitele a byl přejmenován na Záhoří. V roce 1921 se stal jeho nájemcem pan Víšek, za jehož působení prodělal hotel nebývalý rozkvět. Pro velký zájem návštěvníků restaurace dobře prosperovala a již po několika letech provozu prodělala první malou rekonstrukci - přibyla nová sluneční terasa. Reprodukce pohlednice z poloviny 20. let. Archiv V.P.

Restaurace se za první republiky rozrostla na populární hotýlek poměrně slušné velikosti. V bezprostřední blízkosti hotelu byl po nekonečných průtazích na jaře 1938 konečně zprovozněn přívoz spojující oba vltavské břehy a umožňující průjezd i automobilům. Pohled na řeku s přívozem a hotelem Záhoří ve směru proti proudu. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Josef Dvořák. Archiv V.P.

Pohled na hotel Záhoří ze silnice vedoucí k Vltavě od Rabyně. Za zákrutem řeky v pozadí se již nacházelo skalisko Sedlo s regulačním sloupem a snad nejznámější místo ve Svatojánských proudech - peřej zvaná "Horní Slap". Reprodukce dobové pohlednice z roku 1939. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Josef Dvořák. Archiv V.P.

Přívoz na silnici od Skalice k Rabyni u hotelu Záhoří. Pravě zde, v hotelu Záhoří byl v roce 1935 zavražděn agenty gestapa německý emigrant ing. Rudolf Formis, který na tomto místě provozoval tajnou protinacistickou vysílačku. Reprodukce dobové pohlednice - po roce 1937. Archiv V.P.

Sezoní restaurace se zvláštním názvem "Radio" stávala ve Svatojánských proudech od počátku 30. let na plácku jen kousek od regulačního sloupu a sochy sv. Jana Nepomuckého. Byl zde pěkný výhled na Horní Slap a na nezájem výletníků si zde dozajista stěžovat nemohli. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Partie v Proudech pod Třebenicemi. V popředí stojí Dvořákův statek. Tento snímek by bylo možno bez větších problémů pořídit i dnes. Jen té vody by bylo trochu více. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Pohled na Svatojánské proudy od obce Třebenice. Na plošině vpravo nad řekou, se dnes rozkládají Třebenice Nové. Údolím na pravém břehu (na levé straně fotografie) přicházela k řece cesta a potok od mlýna zvaného "Pexův luh". Těmto vltavským partiím se také někdy říkalo České Alpy. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Pohled od vesničky Třebenice na skalní stěnu Mařenka (v pozadí) a Bílou skálu (vlevo uprostřed). Tato fotografie přímo navazuje na levou část předcházejícího snímku. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Vltavská partie ve Svatojánských proudech zvaná "Ve Vosinách". V pozadí se pne skalní stěna zvaná "Mařenka". Pohled proti proudu. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Josef Dvořák. Archiv V.P.

Partie ze Svatojánských proudů zvaná "Na Strejckým". V pozadí skalisko Bednář. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv Zdeňka Hamra.

Partie ve Svatojánských proudech, zvaná "U Křemele", se nacházela v místech dnešního přístaviště parníků pod Třebenicemi. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Když se vydáte z obce Rabyně na opačnou stranu než dolů k vodě, asi po půlhodince dojdete ke starému mlýnu, na místo nazývané "Pexův luh". No a právě z tohoto místa je tato stará pohlednice. Rybníček je dnes již vypuštěný a zcela zarostlý rákosím. Chaloupka je sice dodnes obývaná, ale její stav je zjevně velice žalostný. Když se odtud vydáte po turistické značce směrem na Teletín, projdete krásným divokým údolím až k Vltavě, k bývalým Svatojánským proudům. Dříve se odtud dalo pokračovat po potahové stezce dále kolem vody - dnes je stezka již pod vodou a nám nezbývá, než se vrátit zpět. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Josef Dvořák. Archiv V.P.

Partie Na buku ve Svatojánských proudech při pohledu z levého břehu proti proudu. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Pohled na Třebenice z potahové stezky, z pod skalního převisu pod skaliskem Bednář. Na stráni jest dobře patrná budova Dvořákova statku, jež stojí v Třebenicích dodnes. Reprodukce dobové pohlednice. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Partie ve Svatojánských proudech zvaná "Ve Vosinách". Reprodukce dobové pohlednice. Foto Antonín Ferdinand Wanner. Archiv V.P.

Pohled na vltavskou partii pod dnešními Novými Třebencemi. Na skalisku v levé části fotografie je v současnosti umístěn Ferdinandův sloup. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Partie ve Svatojánských proudech zvaná "Horní buk". Kousek po proudu od tohoto místa dnes stojí Štěchovická přehrada. Na povltavské stezce zde tenkrát stával jednoduchý dřevěný altánek. Místo kde stával, je dodnes poměrně dobře patrné. Po altánku samozřejmě ani památky. Pohled proti proudu řeky. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Partie Na buku při opačném pohledu než na předcházejícím obrázku. V pravé části snímku je dobře patrná část kamenolomu, patřícího stavební firmě LANNA, která ho používala hlavně pro těžbu štěrku. Jeho zbytky lze poměrně dobře najít přímo proti trampské osadě Ztracenka i dnes. Pohled po proudu řeky. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Již na přelomu 19. a 20. století lákaly Svatojánské proudy mnohé milovníky přírody a četné turisty převážně z Prahy. Pražská paroplavební společnost začala pořádat výlety parníkem z Prahy do Svatojánských proudů, jejichž neodmyslitelnou součástí se stala také projížďka celými proudy v lodici. Reprodukce dobové fotografie pořízené kolem roku 1900. Archiv V.P.

Pohled na lodice obsazené výletníky a chystající se k odplutí do Štěchovic. Proplutí tohoto peřejnatého úseku Vltavy bylo bezesporu největší turistickou atrakcí Svatojánských proudů. Lodice odplouvaly asi na hodinovou cestu do Štěchovic od restaurace Radio a šífaři zpestřovali cestu veselými historkami z Proudů. V roce 1943, po napuštění přehrady ve Štěchovicích, divoká řeka zmizela a s ní zanikly i tyto bezesporu populární plavby na pramicích. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Několik chaloupek, tvořících vesničku Třebenice, ke Svatojánským proudům neodmyslitelně patří. Většina pěších turistů se dostávala do Proudů buď ze Slap, nebo právě po této silnici přes Třebenice. Reprodukce dobové fotografie z roku 1934. Archiv V.P.

Pohled na partii s chatkami v Proudech pod Třebenicemi, zvanou "Na Strejckým". Fotografie byla pořízena z vrcholku skaliska Bednář. Reprodukce dobové pohlednice z roku 1938. Foto Josef Dvořák. Archiv V.P.

Vltavská partie ve Svatojánských proudech u Třebenic. V dolní části snímku je vidět část Proudů zvaná "U Křemele", uprostřed na pravém břehu se pne skalisko Bednář a zákrut v pozadí se nazýval "Ve Strhaných". Nad vší touto divokou krásou se na planině na levém břehu rozkládá víska Třebenice. Reprodukce pohlednice. Foto Josef Dvořák. Archiv V.P.

Po napuštění Štěchovické přehrady zaplavila voda potahovou stezku od hráze až někam k hotelu Záhoří. V té době tahaly proti proudu vltavské šífy místo koní parníky. Peřeje byly tehdy již skryty pod vzdutou hladinou a Svatojánské proudy tímto defacto zanikly. Osobní parníky ze Štěchovic tenkrát zajížděly až za Horní Slap, kde bylo umístěno přístaviště. Ani to však nezabránilo celkovému úpadku atraktivnosti tohoto místa, způsobeného zánikem peřejí. Reprodukce dobové pohlednice. Archiv V.P.

Velice pěkná, náladová fotografie, zachycující romantiku plaveckého povolání. Pramen právě proplouvá mistem zvaným "Horní buk" ve Svatojánských proudech. Snímek byl pořízen již po napuštění přehrady ve Štěchovicích - proto ta klidná voda. Reprodukce dobové fotografie - foto Ing. J. Havelka. Archiv Dr. Jiřího Havelky.

Část vltavského údolí nad Štěchovicemi, zvaná "Na Buku". Právě v těchto místech dnes stojí Štěchovická přehrada a Svatojanské proudy zde fakticky končily. Reprodukce pohlednice. Foto Josef Dvořák. Archiv V.P.

Jaro ve Svatojánských proudech nepřinášelo vždy jen radosti. Při jarním tání ledů docházelo často k ledovým dřenicím, které často braly vše, co jim na březích přišlo do cesty. V tomto případě došla řada na některé z mnoha trampských chat. Často se ledové kry udržely na březích až do pozdních jarních měsíců a roztávaly až v době, kdy po sněhu na jiných místech již nebylo ani památky. Reprodukce fotografie pořízené 7. 5. 1928. Archiv Petra Dumka.

Jedna z jarních ledových dřenic pod Třebenicemi. Pohled na levý břeh. V pozadí se tyčí na pravém břehu skalisko Bednář. Reprodukce fotografie ze 30. let. Archiv Petra Dumka.

Svatojánské proudy byly za 1. republiky významnou pražskou rekreační oblastí. Ve Vltavě se v těchto místech tenkrát běžně koupalo. V současnosti se zde, vzhledem k velmi nízké teplotě vody vypouštěné ze Slapské přehrady, koupou jen opravdoví otužilci. Reprodukce fotografie pořízené 29. 6. 1931 na levém břehu, kousek nad skálou Bednář. Archiv Petra Dumka.

Vodní turisté táboří v Proudech pod Třebenicemi. Vpravo nad řekou je dobře viditelný Dvořákův statek. V současnosti ho nelze pro vzrostlou vegetaci od řeky vůbec spatřit. Reprodukce fotografie ze 40. let. Archiv V.P.

Jeden z vltavských šífů, tažených proti proudu peřejemi Svatojánských proudů, právě vyplouvá zpoza skaliska Bednář pod osadou Třebenice. Reprodukce záběru z filmu "Poslední dny Svatojánských proudů".

Mnozí vltavští vodní turisté využívali pro své cesty i pramenů. Plavci byli veskrze dobrosrdeční lidé a ochotně je vzali na pramen i s jejich plavidlem :o). Reprodukce dobové fotografie, pořízené ve Svatojánských proudech dne 21. 5. 1930. Archiv Petra Dumka.

Takto nějak viděli skalisko Bednář vltavští plavci. Reprodukce fotografie pořízené dne 21. 5. 1930. Archiv Petra Dumka.

Kousek pod trampskou osadou Ztracenka vzniklo na levém břehu počátkem 20.let kotviště tehdy stále oblíbenějších hausbótů, známé pod názvem "Oregon City". Reprodukce fotografie ze 30. let. Archiv Petra Dumka.

Jeden z vltavských hausbótů, zakotvený někde u levého břehu pod osadou Ztracenka. V pozadí se rozkládá partie ve Svatojánských proudech zvaná "Na Buku". Reprodukce fotografie ze 30. let. Archiv V.P.

Tak nějak takhle probíhalo v praxi tzv. koníčkování. Vltavské lodě - šífy byly vybaveny stěžněm, na jehož vrcholu bylo připevněno lano. Do lana bylo na břehu zapřaženo koňské spřežení a to táhlo šíf po potahové stezce proti proudu řeky. Tímto prostým způsobem se dostávaly lodě z Prahy zpět na horní Vltavu. Reprodukce fotografie ze 30. let. Archiv Petra Dumka.

Na tomto snímku jsou již Svatojánské proudy sice minulostí, nicméně přehrada ještě není zcela napuštěna a voda dosahuje zatím asi jen kousek nad polovinu dnešního stavu. Napouštění přehrady začalo 5. dubna 1954. V tento den byl definitivně uzavřen obtokový tunel. Fotografie je pořízena z plácku u kapličky Rovínek směrem k přehradní hrázi; právě zde ještě před pár lety hučela peřej Horního slapu. Reprodukce fotografie ze dne 23. 5. 1954. Archiv V.P.